aktuality

Poslední příspěvek v adventním cyklu zajímavostí k berlínské sbírce vzácných knih 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je doslova královský dar. Na první pohled na něm upoutá krásná rudě barvená usňová vazba zdobená zlatem se záznamem o tom, že knihu daroval Pépinière pruský král:

Foto: Jitka Stejskalová

Byl to Fridrich Vilhelm III. (1770 – 1840) na zámku Charlottenburg v září 1804. A podle festschriftu k 25 letům Pépinière tak činil často. Takové knihy – obdobný zápis na přídeští a stejná vazba i zlacená ořízka – jsou ve zpracované třetině sbírky starých tisků dvě, ale věřím, že se další ještě objeví.

Přeji hezký sváteční zbytek Štědrého dne.

Markéta Ivánková, ÚVI

Schmidt, H.: Die Kaiser Wilhelms-Akademie für das militäräztliche Bildungswesen. Von 1895 bis 1910. Festschrift zur Einweihung des Neubaues der Akademie. Im Auftrage der Medizinal-Abteilung des Königlichen Kriegsministeriums. Berlin: G. S. Mittler & Sohn, 1910.

Dnes se podíváme na hřbet knihy s berlínskou signaturou 297.23. Jedná se o další z řady porodnických příruček, ale opět se zaměřím na fyzický stav svazku a nikoliv na obsah titulu jako takového:

Foto: archiv ÚVI

Svazek dobře demonstruje, jak dopadl původně zelený hřbet se signaturami Kaiser Wilhelms-Akademie. Ve svém modelu tento typ sice označuji jako „zelený”, ale většinou bývá zcela vybledlý, jak vidíme na dnešní fotografii. Poznávacím znakem je tak především písmo a formát nálepky, nikoliv aktuální odstín.

Pro představu o původní barevnosti přidávám srovnání s méně vybledlými exempláři štítků na hřbetech. Vpravo nahoře je zřetelný přechod, kdy je materiál zepředu na hřbetu vlivem UV záření téměř zcela vybledlý, zatímco v lepším stavu zůstala většina nálepky na přední a zadní obálce. Zbytky barvy jsou tam dobře patrné. A vpravo dole máme fotografii skrytého nevybledlého přelepení hřbetu, které zůstalo ukryto uvnitř novější převazby knihy. Díky tomu zůstal tento štítek asi nejblíže původnímu vzhledu.

Markéta Ivánková, ÚVI

Zatím jsem detailně neukázala razítko poslední berlínské instituce v řadě, ačkoliv byla už mnohokrát zmíněna – Deutsche Ärzte-Bücherei. Dosud bylo při průzkumu sbírky starých tisků Ústavu dějin lékařství na 1. lékařské fakultě UK nalezeno 22 knih s razítkem DÄB (které jsem v přehledech označovala čísly 9 a 10), kompletním či zkrácenou a menší verzí, která se objevuje na koncích knih:

Foto: Archiv ÚVI

To je 13 dalších nad rámec jádra knihovny, které patřívalo už nejstarší Pépinière. Deutsche Ärzte-Bücherei fungovala jako nástupnická knihovna poté, co byla v roce 1919 vojenská Kaiser Wilhelms-Akademie oficiálně rozpuštěna, a zaniká roku 1945.

Část svazků, které nebyly před koncem války evakuovány z Berlína, se našla mimo jiné v Gruzii. Z analogií s evakuovanou částí knihovny lékařské fakulty v Hradci Králové je nasnadě přisoudit pražským knihám, které byly součástí DÄB, stejný osud. Nicméně oddělit svazky evakuované ještě před koncem války a svazky odvezené do Sovětského svazu po válce bude takový menší knihovědný oříšek, má-li se to dokázat pomocí přímých důkazů z knih samotných. Zatím nejpřesnější údaj je totiž onen lístek „vraťte knihu na adresu DÄB do prosince 1943“, o němž jsem psala v 16. příspěvku. A od sklonku roku 1943 je do roku 1945 ještě daleko.

Markéta Ivánková, ÚVI