Gynekologicko-porodnická sbírka starých tisků Ústavu dějin lékařství 1. LF UK
Na Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty byla zmapována a v digitálním prostředí vytrasována první tematická část fondu starých tisků knihovny Ústavu dějin lékařství 1. LF UK. Z více než 2,5 tisíc svazků vydaných do roku 1800 obsahuje sbírka 146 svazků věnovaných porodnictví a gynekologii. Jedná se převážně o praktické porodnické příručky i jednotlivé úzce zaměřené teoretičtější statě, které byly vydány samostatně. Nejstarší exemplář představuje 2. vydání Der schwangeren Frauen und Hebammen Rosengarten Eucharia Rößlina z roku 1470, většina knih nicméně pochází z 18. století. Převažujícím jazykem je němčina, nalezneme tu však i knihy latinské, francouzské, italské a anglické.
Z provenienčních údajů (údajů o bývalých vlastnících) těchto svazků byl vytvořen interaktivní digitální model pohybů knih od jejich vzniku do období po 2. světové válce. Ač dostupné informace nejsou kompletní (známe například jméno vlastníka, nikoliv však místo, kde pobýval, nebo známe rok, ale neznáme jméno a místo), jako celek umožňují mapovat hlavní směry jejich přesunů a zorientovat se v jejich časové posloupnosti. Mapa Historic Collections Map vznikla adaptací projektu AncestryMap Jindřicha Ivánka[1], jejím přínosem je především chronologicky odstupňovaná barevná škála či animace přesunů po mapě Evropy.
Po získání dat o proveniencích a po souhrnné digitální vizualizaci bezpočtu dílčích informací vyšlo najevo, že většina této tematické sbírky se do Prahy dostala po druhé světové válce z Berlína. Patrně jako součást knihovny Deutsche Ärzte Bücherei, razítka svědčí o tom, že byly ve vlastnictví berlínských knihoven Pepinière, později Friedrich-Wilhelms-Institut a Kaiser Wilhelm Akademie, které DÄB předcházely. Exempláře byly ztotožněny pomocí katalogu knihovny Institutu Friedricha Wilhelma (z roku 1857,[2] a jeho dvou doplnění) – signatury v knihách se u daných titulů shodují. Dále byly nalezené signatury porovnány se systémem v katalogu Akademie císaře Wilhelma, publikovaného v roce 1906.[3] V obou těchto případech je do datového modelu navíc přidán záznam o přítomnosti už v době sestavení katalogu.
Další významná část zkoumané tematické sbírky patřila do fondu čítárny Prager medizinisches Lesemuseum, která vznikla a byla provozována v těsné spolupráci s lékařskou fakultou pražské univerzity. I zde jsem knihy srovnala s tištěným katalogem (rok vydání 1888)[4] a opět byl pro tyto svazky vytvořen zvláštní záznam.
Časový údaj představuje buď přesné datum zápisu provenience, nebo – máme-li pouze údaj o jménu vlastníka – terminus ante quem. U razítek zaniklých knihoven proto časový údaj zpravidla odkazuje na poslední rok, kdy se instituce takto jmenovala, u fyzické osoby na rok úmrtí. V datovém setu jsou zahrnuty taktéž záznamy o revizích knihovního fondu, které jsou v knihách poznamenány. Celkem vzniklo přes 760 záznamů o místě, čase a vlastníkovi svazku.
Interaktivní mapa proveniencí patří mezi inovativní přístupy k prezentování i výzkumu knihovních fondů. V českém prostředí funguje širší platforma Provenio, nicméně aplikace Historic Collections Map byla vytvořena na míru našemu fondu a jeho specifikům. Souhrnné zobrazení nám pomohlo průkazně identifikovat dvě na sobě původně nezávislé sbírky – zjednodušeně je můžeme pojmenovat jako menší sbírku při pražské univerzitě a početnější sbírku berlínských lékařských institucí. Mapy, animace a podrobné záznamy o historii knih naleznete na stránkách https://uvi-lf1.github.io/AncestorsMap/ .
Markéta Ivánková, ÚVI červenec 2020
[1] https://jindraivanek.gitlab.io/
[2] Katalog der Bibliothek des Koeniglichen medizinisch-chirurgischen Friedrich-Wilhelms-Instituts. Berlin: Druck der Gebr. Unger’schen Hofbuchdruckerei, 1857.
[3] Verzeichnis der Büchersammlung der Kaiser-Wilhelms-Akademie für das militärärztliche Bildungswesen. Berlin: Verlag von August Hirschwald, 1906.
[4] Katalog des Lesemuseums des medicinischen Doctoren-Collegiums in Prag. 1888. Prag: Verlag des Lesemuseums des medicinischen Doctoren-Collegiums, 1888.
