V historické knižní sbírce Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků je uloženo asi 2 500 knih, z nichž naprostá většina – asi 2 000 svazků – pochází z 18. století. Toto „jádro fondu“ je doplněno tisky z 19. a počátku 20. století, a také starými tisky z 16. a 17. století. Za jednu z nejvzácnějších knih ve fondu můžeme bezpochyby označit svazek tří prvotisků z konce 15. století, které jsou těmi vůbec nejstaršími tisky ve fondu. Kniha je opatřena prkénkovými deskami, které jsou přes hřbet potaženy kůží zdobenou slepotiskem. Do dnešních dnů se též dochovala stále funkční kovová spona na zavírání svazku.
Exemplář je ovšem zajímavý i po otevření. Obsahuje fyziognomický spis Liber phisionomie magistri od učence Michaela Scota vydaný roku 1495. Jako druhý je vevázaný spis, který pochází patrně z roku 1492, jmenuje se De secretis mulierum et virorum, a sepsal ho autor, který se skrýval za pseudonymem Albert Veliký. Závěrečným přívazkem je protižidovský spisek Epistola contra Judaeorum errores od Samuela Maroccana vydaný roku 1493.
Kniha vás ovšem může zaujmout i v případě, že si ve středověké latině příliš nepočtete: Množství kresbiček na jejích stranách i vnitřní straně desek svědčí o minulosti daného svazku a my tak můžeme vidět, jakým způsobem čtenáři raného novověku nakládali s obsahy svých knihoven.
Všechny tři publikace již byly v minulosti zdigitalizovány německými vědeckými institucemi, proto zde přikládáme odkazy na jejich digitální kopie.
O specifičnosti svazku, který je uložen na 1. LF, potom svědčí přiložené fotografie pořízené naší knihovnou.
