Advent ztracených berlínských knihoven – 24

Poslední příspěvek v adventním cyklu zajímavostí k berlínské sbírce vzácných knih 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je doslova královský dar. Na první pohled na něm upoutá krásná rudě barvená usňová vazba zdobená zlatem se záznamem o tom, že knihu daroval Pépinière pruský král:

Foto: Jitka Stejskalová

Byl to Fridrich Vilhelm III. (1770 – 1840) na zámku Charlottenburg v září 1804. A podle festschriftu k 25 letům Pépinière tak činil často. Takové knihy – obdobný zápis na přídeští a stejná vazba i zlacená ořízka – jsou ve zpracované třetině sbírky starých tisků dvě, ale věřím, že se další ještě objeví.

Přeji hezký sváteční zbytek Štědrého dne.

Markéta Ivánková, ÚVI

Schmidt, H.: Die Kaiser Wilhelms-Akademie für das militäräztliche Bildungswesen. Von 1895 bis 1910. Festschrift zur Einweihung des Neubaues der Akademie. Im Auftrage der Medizinal-Abteilung des Königlichen Kriegsministeriums. Berlin: G. S. Mittler & Sohn, 1910.

Advent ztracených berlínských knihoven – 23

Dnes se podíváme na hřbet knihy s berlínskou signaturou 297.23. Jedná se o další z řady porodnických příruček, ale opět se zaměřím na fyzický stav svazku a nikoliv na obsah titulu jako takového:

Foto: archiv ÚVI

Svazek dobře demonstruje, jak dopadl původně zelený hřbet se signaturami Kaiser Wilhelms-Akademie. Ve svém modelu tento typ sice označuji jako „zelený”, ale většinou bývá zcela vybledlý, jak vidíme na dnešní fotografii. Poznávacím znakem je tak především písmo a formát nálepky, nikoliv aktuální odstín.

Pro představu o původní barevnosti přidávám srovnání s méně vybledlými exempláři štítků na hřbetech. Vpravo nahoře je zřetelný přechod, kdy je materiál zepředu na hřbetu vlivem UV záření téměř zcela vybledlý, zatímco v lepším stavu zůstala většina nálepky na přední a zadní obálce. Zbytky barvy jsou tam dobře patrné. A vpravo dole máme fotografii skrytého nevybledlého přelepení hřbetu, které zůstalo ukryto uvnitř novější převazby knihy. Díky tomu zůstal tento štítek asi nejblíže původnímu vzhledu.

Markéta Ivánková, ÚVI

Advent ztracených berlínských knihoven – 22

Zatím jsem detailně neukázala razítko poslední berlínské instituce v řadě, ačkoliv byla už mnohokrát zmíněna – Deutsche Ärzte-Bücherei. Dosud bylo při průzkumu sbírky starých tisků Ústavu dějin lékařství na 1. lékařské fakultě UK nalezeno 22 knih s razítkem DÄB (které jsem v přehledech označovala čísly 9 a 10), kompletním či zkrácenou a menší verzí, která se objevuje na koncích knih:

Foto: Archiv ÚVI

To je 13 dalších nad rámec jádra knihovny, které patřívalo už nejstarší Pépinière. Deutsche Ärzte-Bücherei fungovala jako nástupnická knihovna poté, co byla v roce 1919 vojenská Kaiser Wilhelms-Akademie oficiálně rozpuštěna, a zaniká roku 1945.

Část svazků, které nebyly před koncem války evakuovány z Berlína, se našla mimo jiné v Gruzii. Z analogií s evakuovanou částí knihovny lékařské fakulty v Hradci Králové je nasnadě přisoudit pražským knihám, které byly součástí DÄB, stejný osud. Nicméně oddělit svazky evakuované ještě před koncem války a svazky odvezené do Sovětského svazu po válce bude takový menší knihovědný oříšek, má-li se to dokázat pomocí přímých důkazů z knih samotných. Zatím nejpřesnější údaj je totiž onen lístek „vraťte knihu na adresu DÄB do prosince 1943“, o němž jsem psala v 16. příspěvku. A od sklonku roku 1943 je do roku 1945 ještě daleko.

Markéta Ivánková, ÚVI

Webinář “ How research publications & citations provide quality control to AI „

Služba scite_ analyzuje plné texty odborných článků a poskytuje informaci o tom, v jakém kontextu byl citován každý uvedený odkaz na literaturu.  scite Assistant pak vytváří texty s pomocí umělé inteligence (včetně ChatGPT), ověřuje je a zajišťuje, aby nebyla uváděna nepravdivá tvrzení, přičemž uvádí zdroj odkazu pro každý výrok. Tento webinář se bude zabývat tím, jak scite Assistant funguje a v čem se  liší od jiných generativních AI systémů, jako jsou ChatGPT, Elicit, Perplexity, Bing nebo Bard. Projdeme každou část systému včetně použitých nástrojů, výběru zdroje, analýzy důvěryhodnosti, rozšíření vyhledávání a generování, ověřování faktů a nakonec uživatelské rozhraní a systém pro zajištění transparentnosti a pomoc uživatelům s ověřováním odpovědí.

Termín:     25. 10. od 15:00 do 16:00
Registrace a další informace  

Webinář „Jak bezplatně publikovat v Open Access u Wiley“

Srdečně Vás zveme na webinář pořádaný vydavatelstvím Wiley, během kterého se dozvíte, jak využít token na bezplatné open access publikování v hybridních časopisech tohoto vydavatele.

O postupu využití tokenu se můžete dočíst také na webových stránkách Centra pro podporu open science a na webových stránkách konsorcia CzechELib. Na webinář je nutné se registrovat prostřednictvím tohoto formuláře: https://attendee.gotowebinar.com/register/692661973152292437.

Čas konání: 9. 10. 2023 od 10 hodin

Open Science Week 2023

Dovolte nám, abychom vás pozvali na letošní Open Science Week, který se bude konat v hybridním formátu v termínu 16.-20. 10. 2023.

V letošním roce jsme spojili síly s dalšími univerzitami v ČR, abychom vám během Open Science Weeku nabídli to nejlepší! Akce bude probíhat během pěti dnů v pěti městech v ČR a online a každý den se zaměří na jiné téma open science. Těšit se můžete na české i zahraniční speakery, přednášky, diskuze či setkání komunit.

V pondělí se podíváme na iniciativy open science v ČR a od poskytovatelů financí se dozvíte, jak získat granty s open science. Úterý bude věnované výzkumným datům, a pokud budete tou dobou přímo v Ostravě, můžete se zúčastnit prvního prezenčního setkání komunity data stewardů v ČR nebo si prohlédnout superpočítač Karolina. Ve středu vás brněnští kolegové provedou právní džunglí a zodpoví vaše dotazy týkající se nakládání s citlivými daty. Během čtvrtka zjistíte, že open access nemusí stát spoustu peněz! Převážně zahraniční hosté vám během dne ukáží sílu vědecké komunity a představí další iniciativy a formy otevřeného přístupu. Pátek pak bude věnovaný občanské vědě a vědecké komunitě. Ať už se dostavíte prezenčně nebo se připojíte online, určitě nebudete litovat! 

Program akce ještě průběžně doplňujeme, aktuální informace a registrační formulář najdete na stránkách Asociace knihoven vysokých škol.  Registrace je důležitá zejména, pokud se chcete připojit online, abychom vám mohli zaslat odkaz pro připojení.

Těšíme se na vás na Open Science Weeku 2023!

Tým Centra pro podporu open science 

Univerzita Karlova

Webináře k databázi UpToDate

Rádi bychom Vás pozvali na podzimní sérii webinářů s praktickými ukázkami práce se znalostním informačním zdrojem UpToDate pro lékařskou praxi založenou na důkazech. Webinář je určen lékařům, vědcům, studentům i knihovníkům z institucí, které mají licencovaný přístup k UpToDate. Prostor bude také pro dotazy.

Webinář bude probíhat v angličtině přes platformu MS Teams. Opakuje se v měsíčních intervalech, je třeba se předem zaregistrovat:

UpToDate Product Onboard Webinar

pátek 1. 9. 2023 od 10 do 11 hod

pátek 15.9. 2023 od 10 do 11 hod

pátek 6. 10. 2023 od 10 do 11 hod

pátek 3.11. 2023 od 10 do 11 hod

Součástí  webináře budou ukázky, jak si vytvořit osobní účet a jaké má výhody, jak efektivně v UpToDate vyhledávat (jednoduché x pokročilé vyhledávání), jak pracovat s lékovými interakcemi, kde hledat přehled aktuálních novinek v jednotlivých medicínských oborech a kde informace pro pacienty.

Webinář Peer Review – zvládání recenzního řízení

Rádi bychom pozvali všechny vědecké pracovníky, knihovníky a autory na webinář, který pořádá dne 29. června 2023 v 10:30 vydavatel Bentham Science. Webinář povede šéfredaktor časopisu Historical Biology, Dr. Gareth Dyke. Tématem bude PEER REVIEW, konkrétně:

  • Zvládání recenzního řízení v roli začínajícího výzkumného pracovníka (Managing peer review as an early career researcher)
  • Efektivní komunikace s redaktory a recenzenty (Responding and communicating effectively with editors and reviewers)

Webinář bude probíhat v angličtině, registrovat se můžete zde: https://bit.ly/46kdoFA

Ztracené berlínské knihovny už se rýsují

Je tu první update k projektu Stopy zaniklých knihoven: Berlín!

Máme první hlubší vhled do geneze vlastnické struktury „berlínské sbírky“ starých lékařských tisků na 1. LF UK. Jak daleko práce postoupila? Vzala jsem první čtvrtinu sbírky – otevřela každou knihu a zapsala starší signatury, ID razítek berlínských knihoven a německá razítka z revizí knihovních fondů. Údaje jsem zkontrolovala, informace přidala do stávajícího xlsx seznamu sbírek vzácných tisků a provedla další kontrolu. Takováto raw data jsou dobrým testovacím vzorkem, a nímž se dá začít experimentovat.

Příklad berlínské signatury, ilustrace sběru dat

Abych si udržela co největší kontrolu nad daty, napsala jsem skript v Pythonu (a za pomoci knihovny Pandas). Po několikerém čištění a transformaci dat mohu s hrdostí oznámit předběžná zjištění: ze ztracených berlínských knihoven zatím pochází 41 % starých tisků, které jsem zpracovala. To znamená, že knihy splňují podmínku, že obsahují odpovídající razítka hledaných institucí nebo že jejich signatury náleží k témuž berlínskému souboru. Navíc jsou data nyní automaticky uložena v samostatných tabulkách s odpovídajícími identifikátory.

Ukázka zpracování dat

Co dál? Dokončit sběr datasetu a opět spustit skript. Po této první automatizované fázi přijde znovu na řadu tradiční způsob výzkumu, bude nutné ručně zkontrolovat katalogy knihoven FWI a KWA, potvrdit, že ID skutečně odpovídají, a přidat odpovídající nové datasety vytvořené na základě záznamů z FWI a KWA.

Posléze mohu konečně vytvořit časové osy pro jednotlivé exempláře a prověřit korelace v nasbíraných souborech dat. Rekonstruovat chybějící místa a vizualizovat, které části původních berlínských knihoven byly odvezeny do Prahy. Na závěr už bude snadné doplnit podrobné, již existující katalogové informace o názvech knih na základě jiných exemplářů v dalších knihovnách.

Markéta Ivánková