Z historie: Dramatická anatomie

Mezi starými tisky uloženými v Ústavu dějin lékařství 1. LF UK nenalezneme jen publikace přibližující historický vývoj poznání v oblasti lékařských a přírodních věd, ale též díla, která vynikají po umělecké stránce. Mezi ně bezpochyby patří kniha Tabulae anatomicae, o jejíž výzdobu se postaral Pietro da Cortona (1596–1669), významný malíř a architekt pozdního římského baroka. Pietrovy rytiny, které měly sloužit k výuce anatomie, začaly vznikat kolem roku 1618, ovšem vydány byly prvně až více než sto let poté. Jejich autor se později zaměřil na malbu a architekturu, v níž se proslavil obzvláště, a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů pozdního baroka vedle Berniniho a Borrominiho.

Rytiny v díle Tabulae anatomicae zobrazují v dramatických pózách lidské postavy, na nichž jsou označeny jednotlivé kosti, svaly či další anatomické prvky, které jsou popsané v textu knihy. Na ukázku připojujeme ilustrace kostlivců a svalnatců, s nimiž by byla výuka anatomie jistě poutavá i v dnešní době, nemyslíte?

Knihu si můžete online prohlédnout v digitální knihovně U. S. National Library of Medicine.

Citace knihy: PIETRO DA CORTONA. Tabulae anatomicae. Romae: Impensis Fausti Amidei Bibliopolae in via Cursus, 1741.

Print Friendly

Z historie: 42 ilustrovaných nemocí a zranění

Knihovní fond Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK obsahuje nejeden zajímavý titul z oblasti širokého spektra přírodních věd. S dějinami veterinárního lékařství souvisí drobný německý spis vytištěný v Praze u jednoho z členů známé tiskařské rodiny Jana Pospíšila roku 1826. Skládá se pouze z titulní strany opatřené všeříkajícím názvem publikace Das fehlerhafte Pferd, na niž navazují popisky závěrečné ilustrace, kterou nalezneme na třetí straně. Ta zobrazuje koně, který je postižen celkem čtyřiceti dvěma nemocemi a zraněními. Vedle převažujících defektů končetin je ilustrována například i slepota či svrab. Celou kompozici výmluvně dotváří polorozpadlý plůtek, okolo něhož je pouze volně omotán provaz připevněný k ohlávce nemocného koně.

Vzhledem ke krátkému rozsahu spisku přikládáme digitální kopii celého díla.

Citace knihy: Das fehlerhafte Pferd. Prag: Bei Peter Bohmanns Erben, 1826.

Print Friendly

Z historie: Svalnatec a alternativní využití knih

Seznamte se s knižními poklady historického fondu 1. lékařské fakulty UK! Dnes vybíráme…

COWPER, William. Anatomia corporum humanorum

Angličan William Cowper (1666–1709) byl ve své době významným anatomem a chirurgem, ovšem podle některých se stal také jedním z největších plagiátorů v dějinách publikování lékařských prací. Jeho o něco starší nizozemský současník Govard Bidloo (1649–1713) vydal roku 1685 atlas Anatomia Humani Corporis, který vyšel o pět let později i v holandské verzi. Dílo se ovšem špatně prodávalo a vydavatel prodal řadu nesvázaných ilustrací od Gérarda de Leiresse (1640–1711) Cowperovi. Ten je opatřil novým anglickým komentářem, nechal svázat do knih a beze zmínky o původních původcích díla sám vydával. O něco mladší latinský překlad díla (opět tedy nazvaný stejně, jako první Bidloovo vydání) je uložen v knihovně Ústavu dějin lékařství 1. LF UK a VFN. Vy si nyní můžete prohlédnout několik původních Leiressových ilustrací z konce 17. století, na kterých autor mj. naznačil alternativní využití knih při studiu lidské anatomie.

Cowperovo anglické vydání je online dostupné v Bibliothèque numérique Medic@.

Citace knihy: COWPER, William. Anatomia corporum humanorum. Lugduni Batavorum: Langerak, 1739.

 

LEVELING, Heinrich Palmaz. Anatomische Erklärung der Original-Figuren von Andreas Vesal

Andreas Vesalius (1514–1564) je bezpochyby jedním z nejznámějších anatomů raného novověku. Jeho význam spočívá především v tom, že odhalil a vyvrátil řadu Galénových omylů, díky čemuž se stal zakladatelem moderní anatomie. V daném duchu jeho následovníci odhalovali a vyvraceli omyly Vesaliovy. Jedním z nich byl německý lékař Heinrich Palmaz Leveling (1742–1798), který roku 1783 vydal zásadní Vesaliovo dílo De humani corporis fabrica libri septem s vlastním komentářem. Knihu doplnil ilustracemi původního Vesaliova díla, které v 16. století vytvořil Jan Stephan von Calcar (asi 1499–1546). Kromě frontispisu knihy, na němž je zobrazena pitva člověka, ke které zve sám Vesal jakožto k ústřednímu zdroji poznatků o člověku, představujeme také Calcarovo vyobrazení kostlivce a jeden z výjevů ze známé série „svalnatce“ v jednom ze stádií „svlékání z kůže“. Budoucí lékaře jistě také zaujme pohled na dobový stůl s rozloženými pomůckami k pitvě.

Levelingova kniha je online dostupná v digitální knihovně Bavarian State Libary.

Citace knihy: LEVELING, Heinrich Palmaz. Anatomische Erklärung der Original-Figuren von Andreas Vesal. Ingolstadt: Anton Attenkhouer, 1783.

Print Friendly